Pacientka s umělou výživou

Mastné kyseliny, tuky a jejich dostupnost na trhu v České republice

poznámky: 

• nasycené mastné kyseliny zvyšují koncentraci LDL cholesterolu, ale zároveň zvyšují i koncentraci HDL cholesterolu, nahradí‑li ve stravě sacharidy
• pokud jsou nasycené mastné kyseliny zaměňovány za kyseliny nenasycené, je účinek pozitivní
• při záměně nasycených kyselin za sacharidy na úrovni 5 % z celkového příjmu je popisováno zvýšení rizika KVO (kardiovaskulární onemocnění)   o 17 % (Hu et al., 1997)
• záměna nasycených kyselin za kyseliny polynenasycené vedla ke snížení rizika KVO o 42 %
• pokud byly místo nasycených mastných kyselin konzumovány sacharidy s vysokým glykemickým indexem, bylo pozorováno statisticky významné zvýšení rizika KVO, pokud však byly konzumovány sacharidy s nízkým glykemickém indexem, došlo naopak k statisticky nevýznamnému snížení tohoto rizika (Jakobsen et al., 2009)
• měl by být omezován příjem nasycených mastných kyselin, stejně tak potravin s vyšším obsahem sacharidů s vyšším glykemickým indexem. Pokud zvyšujeme konzumaci sacharidů, zvláště těch s vysokým glykemickým indexem, na úkor tuků, je to cesta špatným směrem. Tato záměna se skutečně projevuje negativně zvýšením koncentrace triacylglycerolů, tvorbou malých LDL částic s vyšším aterogenním účinkem.
•  trans‑mastné kyseliny z komerčně vyráběných částečně ztužených tuků zvyšují rizikové faktory KVO,konzumace těchto tuků též pravděpodobně zvyšuje rizika náhlých úmrtí na KVO, rozvoje metabolického syndromu a diabetu
• Obsah omega‑6 polynenasycených mastných kyselin se vždy řídí pouze výběrem kapalné olejové složky pro výrobu margarínů. Pokud je použit kukuřičný nebo slunečnicový olej, má výrobek skutečně vysoký obsah omega‑6 polynenasycených mastných kyselin, který není kompenzován jiným typem nenasycených mastných kyselin. V našem regionu je však dominantní olejninou řepka olejka s významným obsahem omega‑3 polynenasycených mastných kyselin. Výrobci kvalitních margarínů často používají ve výrobě směsi různých olejů, čímž dosahují vyváženého zastoupení jednotlivých mastných kyselin.
• Palmový olej má nižší index aterogenity a trombogenity než mléčný tuk (Svačina et al., 2012)
• situace v ČR ( viz v tabulka na stránkách MT)
•  U roztíratelných tuků v kelímku -  obsah nasycených mastných kyselin pohyboval u většiny výrobků v rozmezí 20–40 %. Při hodnocení obsahu nasycených kyselin je třeba sledovat i obsah kyselin trans‑mastných.Je potěšitelné konstatovat, že většina roztíratelných tuků měla obsah trans‑mastných kyselin pod jedno procento -  Výjimkou byl roztíratelný tuk Promienna Soleil s obsahem trans‑mastných kyselin 9,8 %. Nejnižší obsah nasycených kyselin byl zaznamenán u výrobků značky Flora, nejvyšší obsah měla Zlatá Haná na mazání. Vyšší koncentraci nasycených mastných kyselin měla i Rama Nadýchaná
• obsah esenciálních mastných kyselin, zejména omega‑3 polynenasycených, kterých máme v naší stravě nedostatek. Nejvyšší procentuální obsah omega‑3 polynenasycených kyselin v tuku byl zjištěn u výrobků značky Flora (okolo 10 %) – téměř dvojnásobek než u dalších výrobků. Výrobky značky Flora jsou i dobrým zdrojem omega‑6 polynenasycených mastných kyselin. Vyvážené složení z hlediska obsahu esenciálních mastných kyselin mají i výrobky značky Rama, obsah omega‑3 je srovnatelný s jinými výrobky, ale obsah omega‑6 je významně vyšší.
• Většina margarínů na českém trhu má tedy lepší výživovou hodnotu než máslo – jak z pohledu obsahu trans‑mastných a nasycených kyselin
• roztíratelné tuky na pečení balené ve folii mají obecně vyšší obsah nasycených mastných kyselin než výrobky v kelímku.  Obsah nasycených kyselin stále významně nižší než v másle. obsah trans‑mastných kyselin. Ve výrobcích značky Hera a Stella byl jejich obsah významně pod 1 %, margaríny prodávané pod privátními značkami obchodních řetězců měly obsah trans‑mastných kyselin vyšší než v másle – okolo 4 %. 
• Kategorie směsných tuků představuje výrobkovou skupinu složenou jak z rostlinných tuků, tak i z tuku mléčného. Mléčný tuk má charakter pevného tuku, podílí se na strukturních vlastnostech a máslové chuti výrobku. Rostlinné tuky vylepšují výživovou hodnotu výrobku, snižují obsah nasycených mastných kyselin a zvyšují podíl kyselin nenasycených. Rama s máslem, prodávaná v kelímku, má obsah nasycených kyselin (okolo 40 %) nižší než dva testované výrobky balené ve folii – Creme Bonjour a Zlatá Haná (obsah nasycených kyselin 46–48 %)
• Velkým nedostatkem másla je nízký obsah polynenasycených kyselin, obsah omega‑3 polynenasycených kyselin je minimální, nutričně nevýznamný. K doplnění těchto nezbytných mastných kyselin je potřeba vyhledávat jiné zdroje. Vyšší a pravidelná konzumace másla rychle vyčerpává denní tolerovaný příjem nasycených mastných kyselin a kromě energie v podstatě nedodává tuky potřebné pro zabezpečení základních funkcí organismu