Image via Wikipediapoznámky
Lidské tělo obsahuje
- 1–2 kg kalcia, z toho 99 % je obsaženo v kostech, zbývající 1 % v extracelulární a intracelulární tekutině.
- V krvi je 45 % kalcia vázánona plazmatické proteiny, především albumin, 10 % se vyskytuje v komplexech (bikarbonát, fosfát, citrát) a zbývajících 45 % je volný, biologicky aktivní kalciový iont.
- Poměr mezi ionizovaným a celkovým kalciem je významně ovlivňován i změnami acidobazické rovnováhy. Mezi kostní tkání a extracelulární tekutinou se denně vymění 12 mmol kalcia.
- Intracelulární obsah kalcia je trvale udržován na velmi nízkých hladinách (0,1–10 µmol/l), zatímco v extracelulární tekutině je koncentrace kolem 5 mmol/l.
perorálně za optimálních podmínek v denní dávce okolo 1 g u dospělého
resorpce
se fyziologicky pohybuje okolo 25-40 % (za určitých okolností i více)
se fyziologicky pohybuje okolo 25-40 % (za určitých okolností i více)
Převážně aktivní resorpce
- probíhá v duodenu a horních oddílech tenkého střeva (v jejunu),pasivně pak v nižších oddílech tenkého střeva
(v ileu) a v tlustém střevě
Rozdíl resorpce a sekrece na úrovni střeva se pohybuje okolo 100 mg a tento rozdíl není významně omezen ani u lidí, kteří podstoupili
- resekční výkon na střevě za předpokladu, že délka resekovaného střeva nepřesáhla 1 metr.
- Daleko závažnější důsledky pro resorpci vápníku mají resekční výkony na žaludku — mohou totiž stát v řadě případů za deficitem vápníku v organizmu i za rozvojem osteoporózy.
Rostoucí věk významně zvyšuje výskyt atrofie žaludeční sliznice a snižuje současně resorpční plochu střevní.
Faktory ovlivňující resorpci ze střeva
- genetika, známá je hypercalciurie spojená se zvýšenou resorpcí ve střevě
- věk — u rostoucích dětí je popisována resorpce až 75 %.
- pH, za kterého se resorpce vápníku uskutečňuje — alkalické pH významně zvyšuje resorpci. To se ale může nepříznivě projevit v čase léčby gastroduodenálních peptických lézí „bikarbonátem", kdy zvýšená resorpce může přejít až k hyperkalcemii s metabolickou alkalózou. Alkalóza v krvi pak vede ke zvýšenému navazování vápníku na přítomné bílkoviny, čímž se významně snižujevolný — ionizovaný vápník.
Přesto, že celková koncentrace vápníku zůstává nezměněna,tento stav vede k sekreci parathormonu, kterýstimuluje syntézu 1,25 (OH)2D3 kalcitriolu, což vede k dalšímu zvyšování resorpce vápníku ze střeva. Za této situace pomůže acidifikace prostředí střevního lumen.
Autonomní nervový systém. Parasympatikus zvyšuje sekreci trávicích šťáv- Sacharidy zvyšují resorpci vápníku
- Lipidy snižují resorpci vápníku v důsledku tvorby nerozpustných mýdel ,ale například mastné kyseliny s krátkým uhlíkatým řetězcem (octová, propionová, máselná, které vznikají v tlustém střevě fermentací vlákniny) zvyšují resorpci v důsledku facilitované resorpce.
- Vláknina: obecně snižuje resorpci vápníku
- Estrogeny: Zatímco estrogeny resorpci vápníku zvyšují, vitamin D kromě zvýšené resorpce mění i fluiditu plazmatické membrány intestinálních epiteliálních buněk. Estrogeny, přesněji jejich pokles u dospělých žen ve fertilním věku, se mají za jeden z projevů premenstruálního symptomu a doporučuje se proto v tomto období podávání vápníku společně s D vitaminem na potlačení projevů premenstruálního syndromu
- Glukokortikoidy: významně snižují resorpci vápníku ze střeva, i když záleží na místě resorpce — u distálních partiích střeva byl naopak popsán zvýšený transport přes střevní sliznici
- Růstový hormon zvyšuje resorpci vápníku,protože současně stimuluje tvorbu kalcitriolu.
- Inzulin. Se zvyšující se koncentrací inzulinu v krvi se zvyšuje resorpce vápníku ze střeva.
- Hormony štítné žlázy. U hyperthyreoidizmu byla popsána snížená resorpce vápníku,u hypothyreoidizmus nebyly popsány žádné
změny v resorpci vápníku ze střeva. - Další hormony. Prokázaná zvýšená resorpce ze střeva byla u prolaktinu a serotoninu.
- Nutriční faktory. Byla prokázána negativní korelace mezi množstvím přijaté vlákniny i alkoholu
ve vztahu k resorpci vápníku ze střeva. - Hořčík je vstřebáván ze střeva v závislosti na vápníku, přičemž jeho resorpce není vázána na přítomnost kalcitriolu. Pokud se nejedná významně zvýšenou dávkou (násobky dávky doporučené), pak hořčík prakticky neovlivní resorpci vápníku.
- Fosfor. Fosforu se nedoporučuje přijímat více, jak dvojnásobné množství doporučené denní dávky vápníku
vylučování vápníku ledvinami:
- pouze ionizovaný vápník je filtrovatelný
Udržování homeostázy vápníku je dáno
- aktivitou buněk osteoklastů, které kost resorbují a zvyšují tak koncentraci vápníku v séru a současnou aktivitou jiných buněk —osteoblastů,které se podílejí na novotvorbě kostní hmoty, čímž koncentraci vápníku v séru snižují.
Po stránce hormonální se jedná o vyváženou regulaci kalcitoninu, parathormonu vitaminu D — kalcitriolu za spoluúčasti střeva,ledviny i kosti, které mohou jako orgány dohromady i každý zvlášť tuto homeostázu vápníku udržovat
Pro udržení rovnoměrného a vyváženého stavu metabolizmu vápníku je velice důležitá pravidelná a přiměřená fyzická zátěž organizmu, která nejenom zlepšuje prokrvení splanchnické oblasti
při vzestupu pH dochází například k významnému poklesu ionizovaného kalcia, který se může projevit až tetanií.
Dojde-li naopak k posunu acidobazické rovnováhy na stranu kyselou, schopnost vázat ionizovaný vápník na karboxylovou skupinu proteinů se snižuje.
Hypokalcemie pod 2,13 mmol/l
Klinika
CAVE- masivní transfúze,operace v mimotělním oběhu,hypoparathyreoidismus,nedostatek vit.D
- zvýšená neuromuskulární dráždivost
- parestezie v prstech a kolem úst, celková slabost
- průjem, ztráta hmotnosti
- bolesti břicha, bolest kostí, bolest hlavy,závratě
- suchá pokožka
- laryngospasmus
- Chvostkův a Trousseův příznak
Th: – pomalá aplikace 10 ml 10% kalcium glukonicum
Osteoporóza
Osteoporóza
- vyznačuje se nejenom ztrátou kostní hmoty ale i její strukturální změnou.
aktivita osteoblastů, která je zodpovědná za výstavbu kostní hmoty, je nedostatečná a proto i za fyziologického příjmu kalcia se může osteoporóza objevit.
Osteomalacie
Jedná se o onemocnění s patologickou výstavbou kostí a patologickým metabolizmem kostí, které je způsobeno deficitem vitaminu D nebo rezistencí na tento vitamin, jež se projeví klinicky jako nedostatek vápníku. Znamená to,že osteoblasty jsou u osteomalacie fyziologicky aktivní, často dokonce hyperaktivní, ale nemají — obrazně řečeno — z čeho stavět.
Odkazy
Žádné komentáře:
Okomentovat